Recenze na album

Jiří Pavlica na albu pro děti nezapomněl ani na hip hop

Album Studánko Rubínko.Jiří Pavlica s Hradišťanem navázali na svoji tvorbu pro děti a vydali album Studánko Rubínko. Mohlo by drobotinu rozezpívat a umí potěšit i rodiče.

Představy dospělých umělců o hudbě pro děti bývají všelijaké. Dítkům bývají podsouvány hlouposti z kreslených seriálů, „roztomilé" žvatlaniny provozované nejlépe nějakým hercem-bavičem, záležitosti moralizující, poučné i infantilně rozverné. A dítka přitom často překvapí tím, že bez problému pochopí a přijmou muziku „dospělou". Kredit Hradišťanu dostatečně zaručuje, že i v případě hudby určené dětem k žádné podbízivé žvatlavosti nedojde a laťka dobrého vkusu zůstane neskopnuta.

Hrajeme si na jaře

Albem Studánko Rubínko navazuje Jiří Pavlica s Hradišťanem na předchozí nahrávku pro děti Hrajeme si u maminky (2005). Obě desky vycházejí ze stejnojmenných knížek, sbírek lidových textů i dětem určených básniček Jana Skácela či Františka Halase, sestavených pedagožkou Jiřinou Rákosníkovou a ilustrovaných Janem Kudláčkem. (CD jsou k dispozici i coby přílohy těchto knížek.) Zatímco písničky předchozího alba pro děti vykreslovaly koloběh ročních dob, novinka se soustředí pouze na „jarní" témata.

Jiří Pavlica a Hradišťan.Nahrávku rámuje titulní básnický text Miloslava Bureše Studánko Rubínko, v úvodu zhudebněný Pavlicou, v závěru v podobě úryvku původního zhudebnění Bohuslava Martinů z kantáty Otvírání studánek. Písničky lze rozdělit do několika volných skupin: Předjaří, Velikonoce, písně s ptačí tematikou, Svatý Jan a stejně jako v případě „Hrajeme si u maminky" obsahuje album blok ukolébavek.

Skladby propojuje Pavlicův autorský rukopis, s výjimkou zmíněného Martinů a čtyř písní lidových napsal veškerou hudbu. Rukopis nezaměnitelný, ať už Pavlica vytváří melodie na lidová říkadla nebo pracuje s básněmi svého oblíbeného Skácela. Dětskou autenticitu dodává albu hostování malých zpěváků a zpěvaček ve věkovém rozpětí od pěti do dvanácti let a sboru dětí a mládeže Kantiléna při Filharmonii Brno. Více či méně školené dětské hlasy se dobře vyvažují s jistotou Alice Holubové a členů Hradišťanu.

Hlubina zpěvnosti

„Motiv studánky je zde nejenom symbolem vody a její magické očistné síly, ale také hlubinou zpěvnosti, která v nejrůznějších podobách provází člověka od nejútlejšího dětství," píše na obalu CD Jiří Pavlica. Z čitelných melodií kratičkých písní (na albu jich je šestatřicet) je cítit, jak moc se Pavlica snaží onu hlubinu zpěvnosti otevřít, inspirovat posluchače, aby přidali k nahrávce svůj hlásek. V dnešní povrchnější době se však vnucuje obava, zda drobotina smutně uvyklá televiznímu stereotypu nevyžaduje spíše něco akčnějšího. Pavlica se šikovně snaží o popularizaci, do písničky-říkadla Dělám dělám píšťaličku a hlavně do koledy Velikonoční čas vložil i "folklórně hiphopové" vsuvky. I tak ovšem nahrávka vyžaduje určitou zasvěcenost a soustředěnost malých posluchačů.

V rámci žánru písní pro děti působí album možná trochu akademicky. Jenže to není výtka, to je naopak dobře. Není od věci ratolesti mírně ztišit a ony se třeba nadchnou právě pro ohlasy lidové písně i pro první jednoduché nápovědy k hudbě vážné. Zásadním kladem alba je právě to, že Pavlica a spol. dětský vkus nepodceňují.

Tomáš S. Polívka

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/jiri-pavlica-na-albu-pro-deti-nezapomnel-ani-na-hip-hop_123529.html