Základ své hudební „eskamotáže“ staví Eskamotër na akustické kytaře, foukací harmonice a „nehybně“ frázovaném zpěvu původních, existenciálně laděných /Pohled do ulice/, sebe-reflexivně zpytujících /Pochybnosti, Kdo ví proč?/, sebe-ironicky nahořklých/Až budu na dně/ textů, pojednávajících o nikdy nenaplněných milostných osudech /Měsíc a květina, Strženi proudem/, pádu do temných hlubin závislosti na drogách /sníh=heroin/, z kterých není někdy
cesty zpět  /Jano!/ a odcizení /Mrtvé moře/. „Je to má pocta smutku.“ komentuje atmosféru alba Eskamotër.

Písně:

01 Pohled do ulice 09:36
02 Pochybnosti 04:04
03 Měsíc a květina 05:55
04 Mrtvé moře 05:23
05 Jano! 05:43
06 Kdo ví proč? 06:30
07 Některý věci jsou jen náhodou 04:35
08 Strženi proudem 03:52
09 Kdyby 04:31
10 Až budu na dně 05:03

detailní informace