Proč příznivci bandu museli na tohle album čekat dlouhých 5 let od posledního alba sděluje leader kapely, Jan Švihálek „Co vše se s kapelou dělo? Pracovali jsme, ženili se, rozváděli, hráli, chlastali a lozili za ženskýma, ale to je přece jasný, že jo?“
Třetí album pohodové brněnské bluesové party kolem kytaristy a zpěváka Jana Švihálka překvapí autentickým akustickým zvukem z mikrofonů Neumann pod heslem „Zpátky ke kořenům!“. Kapela hraje hezké staré dřevní rhythm and blues, záměrně jednoduše, přímočaře a bez nějakých filosofických okras.
Syrový zvuk alba má v tomto případě hned tři důvody, jak říká Jan Švihálek: „Za 1. hudba kterou hrajem potřebuje svůj syrovej, autentickej, přirozenej zvuk. Toho v moderním studiu nebo když budeš nahrávat po stopách, nedosáhneš, za 2. už mě sere ten univerzální studiovej zvuk, kdy skoro všechny kapely zní stejně, a za 3. z hlediska principu DO IT YOURSELF jsme to dotáhli docela daleko, vyrobili jsme si totiž i vlastní reverb. Nahrávku jsme pustili na jednom konci prázdné haly a nahráli ji na druhým konci. Ten hukot jsme potom přimíchali k základu.“
Otázku, zda by původní autoři blues nechtěli raději využívat právě všech výdobytků moderní technologie považuje Honza za bezpředmětnou. „Podívej se, kolik lidi hraje na starý lampový komba, na jaký mikrofony nahrává zpěvy Norah Jones. Samozřejmě Neuman - z 50-tých let. Jsou to furt ty stejný starý věci, nejdražší digitální softwary jsou SIMULÁTORY starých zvuků. To je snad dostatečně absurdní fakt nebo snad chceš říct, že Neil Young nebo vydavatelství Fat Possum nahrává desky živě ve stodole, protože nemá peníze na moderní studio?“
Na albu jsou jak vlastní skladby v angličtině, tak něco věcí převzatých od Jimmyho Reeda, Chestra Burnetta a Sonny Boy Williamsona. I při minimálním obsazení (kytara, basa, bicí, ústní harmonika) působí výsledek dojmem velice energické živočišné a pohodové muziky, se kterou si budete přinejmenším podupávat nohou, pokud nebudete rovnou tančit. Žánrově jde o muziku jak vystřiženou někde z přelomu padesátých a šedesátých let ve svobodném světě a maximálně sdělnou, kdy bluesmanovi stačí bluesový groove, feeling a sdělení “I love my baby”. Více slov není třeba. I po interpretační stránce všichni muzikanti z Hoochie Coochie Bandu žánr perfektně cítí a ctí a hrají velmi stylově. Zpěvák Jan Švihálek pak dobře ví, že snažit se o přesné napodobování černých bluesových hlasů nemá příliš velký smysl. Místo toho si nachází vlastní způsob interpretace, aniž by tím ubral na feelingu, stylovosti a zároveň i určitém nadhledu. Na CD se nachází i videoklip k písni “I´m The Good One”. A na dotaz, zda nebudou muset příznivci kapely opět tak dlouho čekat na další album, zní tradiční odpověď "Já myslím, že to přežijou, pokud to teda přežijeme my, samozřejmě".
Recorded at "Mosilana studios" - June 2006
Mixed by Pavel Čech
website & contact: http: hoochiecoochieband.no-ip.com
Hoochie Coochie Band je brněnská bluesová skupina, byla založena v roce 1995.
Účastnik blues festivalu Blues Alive (ČR - 1999,2001,2002), Dresdner blues festivalu (GER, 2000), Blues v lese (ČR, 2003) a Noc Bluesowa (PL, 2003).
CD MAM325-2, EAN 8595026632523, DPC 299,- Kč
Jedná se o distribuční titul | |
Dopor. cena: | 249 Kč |
Sleva: | 10 % |
Naše cena: | 224 Kč |
Label | Indies Scope |
Datum vydání | 02. 10. 2006 |
Kat. číslo | MAM325-2 |
Proč příznivci bandu museli na tohle album čekat dlouhých 5 let od posledního alba sděluje leader kapely, Jan Švihálek „Co vše se s kapelou dělo? Pracovali jsme, ženili se, rozváděli, hráli, chlastali a lozili za ženskýma, ale to je přece jasný, že jo?“
Třetí album pohodové brněnské bluesové party kolem kytaristy a zpěváka Jana Švihálka překvapí autentickým akustickým zvukem z mikrofonů Neumann pod heslem „Zpátky ke kořenům!“. Kapela hraje hezké staré dřevní rhythm and blues, záměrně jednoduše, přímočaře a bez nějakých filosofických okras.
Syrový zvuk alba má v tomto případě hned tři důvody, jak říká Jan Švihálek: „Za 1. hudba kterou hrajem potřebuje svůj syrovej, autentickej, přirozenej zvuk. Toho v moderním studiu nebo když budeš nahrávat po stopách, nedosáhneš, za 2. už mě sere ten univerzální studiovej zvuk, kdy skoro všechny kapely zní stejně, a za 3. z hlediska principu DO IT YOURSELF jsme to dotáhli docela daleko, vyrobili jsme si totiž i vlastní reverb. Nahrávku jsme pustili na jednom konci prázdné haly a nahráli ji na druhým konci. Ten hukot jsme potom přimíchali k základu.“
Otázku, zda by původní autoři blues nechtěli raději využívat právě všech výdobytků moderní technologie považuje Honza za bezpředmětnou. „Podívej se, kolik lidi hraje na starý lampový komba, na jaký mikrofony nahrává zpěvy Norah Jones. Samozřejmě Neuman - z 50-tých let. Jsou to furt ty stejný starý věci, nejdražší digitální softwary jsou SIMULÁTORY starých zvuků. To je snad dostatečně absurdní fakt nebo snad chceš říct, že Neil Young nebo vydavatelství Fat Possum nahrává desky živě ve stodole, protože nemá peníze na moderní studio?“
Na albu jsou jak vlastní skladby v angličtině, tak něco věcí převzatých od Jimmyho Reeda, Chestra Burnetta a Sonny Boy Williamsona. I při minimálním obsazení (kytara, basa, bicí, ústní harmonika) působí výsledek dojmem velice energické živočišné a pohodové muziky, se kterou si budete přinejmenším podupávat nohou, pokud nebudete rovnou tančit. Žánrově jde o muziku jak vystřiženou někde z přelomu padesátých a šedesátých let ve svobodném světě a maximálně sdělnou, kdy bluesmanovi stačí bluesový groove, feeling a sdělení “I love my baby”. Více slov není třeba. I po interpretační stránce všichni muzikanti z Hoochie Coochie Bandu žánr perfektně cítí a ctí a hrají velmi stylově. Zpěvák Jan Švihálek pak dobře ví, že snažit se o přesné napodobování černých bluesových hlasů nemá příliš velký smysl. Místo toho si nachází vlastní způsob interpretace, aniž by tím ubral na feelingu, stylovosti a zároveň i určitém nadhledu. Na CD se nachází i videoklip k písni “I´m The Good One”. A na dotaz, zda nebudou muset příznivci kapely opět tak dlouho čekat na další album, zní tradiční odpověď "Já myslím, že to přežijou, pokud to teda přežijeme my, samozřejmě".
Recorded at "Mosilana studios" - June 2006
Mixed by Pavel Čech
website & contact: http: hoochiecoochieband.no-ip.com
Hoochie Coochie Band je brněnská bluesová skupina, byla založena v roce 1995.
Účastnik blues festivalu Blues Alive (ČR - 1999,2001,2002), Dresdner blues festivalu (GER, 2000), Blues v lese (ČR, 2003) a Noc Bluesowa (PL, 2003).
CD MAM325-2, EAN 8595026632523, DPC 299,- Kč
Jedná se o distribuční titul | |
Dopor. cena: | 99 Kč |
Sleva: | 0 % |
Naše cena: | 99 Kč |
Label | Indies Scope |
Datum vydání | 02. 10. 2006 |
Kat. číslo | MAM325-11 |
Various Artists
O dřevě / About Wood
99 Kč
Various Artists
Vysočina
99 Kč
Various Artists
Vokály, hlasy, zpívání/Vocals, voices, singing
99 Kč
Jiří Pavlica a Hradišťan
Hrajeme si u maminky
269 Kč
Hradišťan a Jiří Pavlica
Studánko rubínko
269 Kč
Karolína Kamberská
Říkadla a křikadla
179 Kč
Pískomil se vrací!
Buďte první, komu se to líbí
278 Kč
Petr Štěpánek
České pohádky K.J. Erbena
199 Kč
Josef Somr
Veselé mašinky
199 Kč
Josef Somr
Veselé mašinky 2
199 Kč
CM Soláň
Dobře je s muzigú
212 Kč
CM Danaj
Písňovou zahradou
212 Kč
Musica Folklorica
Počúvajte, co vám pravím
269 Kč
Cimbal Classic Městské divadlo v Brně
Betlém
242 Kč
Luboš Holý a Musica Folklorica
Rabudeň, rabudeň
269 Kč
Cimbal Classic
Vánoce v Rožnově
224 Kč
Cimbálová muzika Stanislava Gabriela
Neseme Vám tú novinu
224 Kč
Miloš Urban
Praga Piccola
269 Kč
Eduard Fiker
Série C-L
314 Kč
Josef Prokeš
Platím utopence,kafe a rum
212 Kč
Arthur Conan Doyle
Sherlock Holmes: Tři Garridebové / Umírající detektiv
207 Kč
Arthur Conan Doyle
Sherlock Holmes: Barvíř na penzi / Podnájemnice v závoji
207 Kč
Viola Fischerová
Jak Kuba vyzrál na Papejše
207 Kč
Jiří Boudník
Věže - Příběh 11. září
315 Kč