Bezmála dvouhodinové koncepční dvojcédé zabalené do digipaku s padesátistránkovým bookletem. Je to vlastně spíš kniha s dvojicí disků. Ano, to je další projekt kapely Lucrezia Borgia ze Znojma.
Neskutečný epos plný středověké muziky. Žádná divočina, přitom zajímavá a hodně energická muzika. 107 minut muziky z bájí a pověstí, přesně to je „Pověst o Obří hlavě“. Nejznámější znojemská pověst je v podání Lucrezie Borgie zasazena do období starých Slovanů, do časů Velkomoravské říše. Projektu se zúčastnilo, vedle členů kapely i patřičné množství hostů.
Sestavu Borgie opravdu vypisovat nebudu, ta je stejně dlouhá jako playlist kapely. Tohle jsem fakt ještě neviděl a neslyšel. Tolik lidí a různých nástrojů, z nichž opravdu většinu ani neznám. Fakt neskutečný. Je to opera, nebo pouhý projekt. Kulím oči a čekám co přijde dál. Překvapení totiž není konec.
Současně s historizující Lucrézií Borgií působí i její rocková sestava, proto se kapela dostala taky na náš web. Prvních osm skladeb je ale zcela jiného ranku. Je to prostě středověký folk. S devítkou se projeví i rockovější podoba Lucrézie. Výtečný Jiří Zonyga totiž zpívá rozvernou píseň „Dám hřivnu, kdo dá víc“. Ta rockovost je podpořená hlavně rytmikou. Podobně svižnější je i „Hej Jarilo“.
Rockově „zabékat“ umí taky Zdeněk Kluka. To potvrzuje třeba v „halekačce“ "Synu mého syna". Spíš než rock na této desce dominuje středověká muzika plná bubínků, píšťal, šalmají a dud. Ale najdeme zde také nezaměnitelný rockový hlas Milana Schelingera. Ten zazní ve dvou skladbách „Včera byl to rok“ a „Pán nebo kmán“. Titulní a téměř osmiminutový opus „Obří hlava“ vyčnívá z davu ostatních také silným rockovým základem a místy je to pěkný kvapík.
Výraznou postavou Lucrézie je Antonín Maceček, jehož hlas zní ve velké většině skladeb. Nechybí ani ženské hlasy, kterých je tu také víc. Kamila Valová, Iva Landová, Lenka Burdová, Jana Vojáčková. Nechybí ani dětské hlasy. Prostě je to mazec. Celkově lze říci, že závěrečná čtvrtina dvojalba je svižnější.

detailní informace