Na české folkové scéně zazářil jako kometa nový objev. „Divné a divoké holky" Steinovy tvoří dominantnější Karolina (texty, hudba, zpěv a kytara) a zřejmě muzikálnější Lucie („jen" zpěv, kytara, baskytara, klavír a bonga). A jejich neobyčejně zají­mavý a vyzrálý debut, jenž se jmenuje Lilie polní, vyšel nedáv­no u brněnských Indies Records. Album je poskládáno z velmi krátkých skladeb; do třičtvrtě­hodinové stopáže se vejde osm­náct písniček a popěvků, které ale posluchačům z důvodu stej­né formální výstavby trochu splývají.

Obě sestry zpívají velmi často dvojhlasy, z nichž tryská ženská něha a vřelost, o rutinních po­vinnostech (Bez Adresy), touze žít po svém (Krupobití - viz „Jdi k čertu nech mě žít / v řadách ředkviček / hlídat rajčata zda / pnou se správně u tyček" nebo Neděle - viz „Tak nechtě mě v neděli sedět /kašlu vám na žehlení") a únavě z partner­ských vztahů (Příteli z mládí nebo titulní Lilie polní). Básnivý obrat je občas vtipně shozen (Můj nejzlatější podzime - viz „Můj nejzlatější podzime / vem si všechny moje známý / stejně bych z nich občas blila / dej mi jen to svoje ticho /abych se v něm utopila".) Ve skladbách se objevují i biblické motivy, např. Budu tvoje síla je vlastně motivicky, hudebně i textově, folkový gospel nebo spirituál (viz „Až otevře se nebe / a zaburácí hrom / i kdyby země praskla vejpůl / já nenechám tě vtom").

detailní informace