Nové album českého písničkáře Jana Jeřábka překvapí hned dvakrát, a to skvělým zvukem. O zvukovou režii se postaral Ondřej Ježek, ale to hlavní na albu Tuláci v zrcadlovém sále přinášejí Irena a Vojtěch Havlovi, kteří obohatili nové i starší Jeřábkovy písně o hypnotické tóny svých viol da gamba, případně přidali violoncello a tibetské mísy. Slova Ivana Hartmanna na obalu připomínají zvuk písní k osaměle kráčícímu poutníkovi, v jehož nitru víří obrazy o lidských věcech, kdy kolem něj ve zvucích viol sviští vítr, skřehotají ptáci, šumí vlny, šustí borové háje... Jeřábkův starší kolega Jan Burian píše o písních autora takto: „Charakteristickým rysem Jeřábkovy osobnosti je jeho naprostá rezignace na kontakty se světem takzvaného showbyznysu. Nutno ovšem říci, že jde o nezájem oboustranný. Přestože Jeřábkovy písničky patří už dvacet let bezesporu k tomu nejzajímavějšímu, co bylo na naší scéně vytvořeno, jeho desky téměř neseženete..." Je pravda, že od zatím posledního Jeřábkova řadového alba uteklo dlouhých devět let, Tuláci v zrcadlovém sále ale právě přicházejí...

Odtékám

Jaro tvé ruce

Křehká tajemná samička

Seděli jsme na náměstí

Tuláci v zrcadlovém sále

Po dni na porážkové lince

Rozvzpomeň se

Tma zmizela ve tmě

Ta chodba

detailní informace