Nejdřív si začnete podupávat nohou, pak si řeknete „ha banjo, takže  country, neee, počkat … punk? Co to tam zpívá?“ Pak zjistíte, že si zpíváte chytlavý refrén a chcete tančit. A to je ten nejlepší nápad. Nejlepší je hodit škatulky za hlavu a bavit se. Přichází totiž veselá brněnská formace soustředěná kolem výtvarníka Rudolfa Brančovského se svojí druhou deskou nazvanou „Skupina dobře vypadajících mužů“.

„My hrajem chlupatě – hrajeme chlupatý styl“ Vojta Konečný, houslista skupiny Poletíme?

Poletíme? jdou přímo k jádru věci. Díky chytlavému propojení rocku, swingu, punku, folku a country okořeněnému pořádnou dávkou energie, posypanou štiplavou porcí originálního humoru se jim to daří. Život je krátký, tak proč si to neužít. Máte depresi? No právě, my taky, vždyť je to vlastně super. („Mám depresi rád“) Máte fousy a nejste in? Naopak fousy jsou normální. (Fousy) Přítelkyně si našla perspektivnějšího partnera? Je na čase si pořádně zakřičet. (Sado maso) A to potvrzuje i leader kapely Rudolf Brančovský: „Kdybych neměl jednu ruku, tak by mě to do chvíle, než bych se postavil na pódium, nesmírně trápilo. Z pódia bych se lidem snažil mávat, a pak bych vytáhl dobrovolníka, aby si se mnou zahrál kámen nůžky papír. Ukončil bych to třeba tím, že bych mu neviditelnou rukou předal neviditelné peníze jako poděkování za účast na show. Nebrat se vážně - to je to, co s Poletíme? chci lidem říct.“

Poletíme? nahráli nové album, stejně jako to předchozí, v brněnském G studiu pod dozorem Jiřího Topola Novotného. Album zní lehce syrově a podtrhuje lehce hospodsky neučesaný a šramlovitý styl šestičlenné kapely Poletíme?: Rudolf Brančovský - zpěv, banjo, ukulele / Vojta Konečný – housle / Jáchym Hájek – trubka / Ondřej Hájek – piáno, akordeon / Daniel „Kačer“ Černý – bicí, tympány / Honza „Beran“ Beran – basová kytara, kterou při nahrávaní doplnili tři hosté: Martin Škrobák -  tenorové banjo / Pavel Všianský – heligon / David Kadlec – trombon. „Na koncertech bereme energii od lidí, je to týmová spolupráce, společná zábava, při které také hodně improvizujeme. Ve studiu je to naopak úplně jiná situace, protože tam jsme sami. Musíme zpracovat představy, které na koncertech hrajeme intuitivně. Poletíme? z desky bude znít možná malinko jinak než na koncertech, ale nemyslím si, že to je chyba.“ vysvětluje Rudolf Brančovský. Proto by nemělo překvapit, že na albu si kapela pozvala cimbálovou muzikou Púčik, se kterou nahráli skladbu „Když se dva opijí“.

Poletíme? založil leader kapely, výtvarník Ruda Brančovský a sděluje proč vybral pro kapelu takové jméno: „Slyším v tom nejistotu kluků, co ke starému autu přidělali křídla, mileneckého páru stojícího na okraji vysoké budovy, letadel vyrobených z betonu, slepic plánujících únik ze slepičáren, kosmonautů přilepených lepicí páskou k raketě.“ Kapela vznikla po ukončení činnosti kapely Veselá zubatá. I tady píše Ruda Brančovský všechny texty a z jeho slov se můžete přesvědčit jak hodně jsou osobní „Když slyšíte, že ke mně chodí v noci duch, který mě straší, tak se to stalo, stejně jako že jsem stále čuměl na jednu holku. Poletíme? je jakési pokračování Veselé Zubaté, protože můj život pokračuje, jen témata a zvuk se mění.“

01 Mařena 03:08     
02 Fousy 02:21     
03 SMSky 02:57     
04 Písnička pro Makrelu 05:07     
05 Hvězda padá 02:14    
06 Mám depresi rád 04:09 
07 Vlést v les 02:17     
08 Sado maso 03:40     
09 Zlej chlapeček 03:04   
10 Amore é mare 03:23     
11 Duch 04:57     
12 Když se dva opijí 03:36

detailní informace