Recenze na album

Nikola Brasko patří k mladší generaci písničkářů. Jeho skladby jsou charakteristické výraznou a spontánní poetikou, leitmotivem písní je značná míra punkového sarkasmu, parafrázujícího folkové kořeny, se zřetelným důrazem kladeným na významovou složku textů. Interpret je autorem hudby i textů všech písní. Základním stavebním kamenem jeho tvorby je akustická kytara, část skladeb je dokomponována zvukovými samply. To vše dohromady přináší zcela neotřelý antifolkový sound,“ píše o sobě písničkář na svém internetovém profilu.

Pod pseudonymem Nikola Brasko vystupuje od roku 2007, kdy začal zhudebňovat verše, které se mu do té doby nastřádaly v šuplíku. Z nich sestavil první album Punk’s not Folk, o dva roky později natočil ve studiu Ondřeje Ježka Jámor druhé CD Odvrácená strana pláže a nyní přichází s novinkou Rodná hrouda. Ta vznikala opět u Ondřeje Ježka, a to v prosinci 2011 a v lednu 2012. Brasko, který je autorem hudby i textů, zpívá a doprovází se na akustickou kytaru. Dále na albu účinkuje slamerka BioMasha (rap, zpěv, spoluautorka textů), Marie Ladrová (zpěv a theremin), Luděk Každa (baskytara) a Jan Výborný (bicí).

O svých písních Brasko říká: „Důležitá je pro mě hudba i text. Píseň je skvělou formou splynutí slova a hudby, na které se může člověk pořádně vydovádět. U některých lidí to ovšem může vést až k naprostému zoufalství.“

Braskovy nekompromisní písňové texty jsou zalidněny zajímavou směsí postav. Vystupují v nich Jack London, Tony Ducháček s Mejlou Hlavsou, Brad Pitt s Angelinou Jolie, Veverčák a Kopčem, Michael Jackson nebo Jacques Cousteau. A nechybí ani rytíř bez bázně a hany, ať už jde o Hanu Hegerovou, Zagorovou nebo Zaňákovou. I díky této společnosti se při poslechu alba Rodná hrouda nebudete nudit.