Bratři Karamazovi

ho k nám, takže na silvestra 93 jsme v Bílé Paní už hráli komplet jako potom asi pět let: já - kytaru, zpěv - Milan, sólovou kytaru - Destil, basu a Jožin bicí.

V té době jsme začali víc pařit a hulit, takže Apokalypsa šla postupně k ledu a začli jsme psát jiný songy. V roce 94 jsme v Pingáči, což byl krumlovskej rokáč, nahráli demo z koncertu, nahrál nám ho Beďa Pingitzer, alias pingi, který nám potom společně se Špildou v lednu 95 nahrál první cd: Oslava ohně. V tom roce 94 jsme se taky sčuchli s magorem - Ivanem Martinem Jirousem - otcem undergroundu, vzešlo z toho mnoho veselých příhod i trestných činů a Martin je dodnes náš, jak říká, promoušn manažer.

V roce 96 jsme kromě jiných zahráli dva poslední koncerty. V roce 97 jsme u Mirdy v Praze Podolí natočili CD: V krajině únor. Pak to zabalil Destil a na basu přišel Pajda. V září 97 jsme se seznámili s klávesákem Romanem Dragounem a začali jsme společně s ním znovu pracovat na Apokalypse. Jistý dobrák plivník nám ukrad peníze na studio takže to trvalo čtyři roky než jsme ji nahráli na CD a ztvárnili ji i jako divadelní hru, rockovou operu. Hrálo se asi dvacet představení, v Krumlově, v Budějovicích a v areálu divadla Pašijových her v Hořicích na Šumavě.

Někdy v roce 99 odešel z kapely Milan a od té doby hraje sólovou kytaru Peťa Turek. V roce 2001 jsme vydali CD: Za pět pět, pak odešel Pajda a na basu přišel Sale. V letech 2001-2003 s náma hrál kytaru ještě Kábul, v roce 2005 jsme vydali album Bod návratu a v roce 2006 živák z Černýho velblouda z Budějovic, Báječné písně živě.

Všechny tři poslední počiny jsme vydali u Guerilla records - u kamaráda Lábuse. Od září 2006 bubnuje Dan Hubáček