Diskografie umělce

CM Valašský vojvoda

Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic

V květnu roku 1970 vznikla z iniciativy učitele a zapáleného vlastivědného pracovníka pana Jana Boháče národopisná skupina pod názvem Ondřejník. Navázala na tradice tanečních skupin a hudeckých i cimbálových muzik, které v minulosti působily ve vesnicích okolo hory Ondřejník. Nejstarší zmínka o živých a bohatých folklorních tradicích je však už z roku 1895, kdy kozlovičtí tanečníci vystoupili s Válkovou cimbálovou muzikou z Kunčic p. O. na slavné Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Na úspěšném vystoupení kozlovických tanečníků měl velký podíl i hudební skladatel Leoš Janáček.

Založení souboru, které bylo v plánu Vlastivědného kroužku v Kozlovicích, urychlila výzva Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně, aby Kozlovice vystoupily na národopisných slavnostech v Rožnově p.R., které se konaly na paměť 75. výročí Národopisné výstavy českoslovanské. Pod vedením uměleckého vedoucího Ladislava Poláška st. bylo nacvičeno 8 valašských tanců a 4 písně. Převážně se jednalo o ty, které v r. 1895 předváděli kozlovičtí účastníci v Praze. S tímto repertoárem vystoupil soubor úspěšně v Rožnově na národopisných slavnostech 25. června 1970.

Valašský vojvoda

V roce 1975, kdy se vedení začali věnovat manželé Vlastimil a Marie Krpcovi, vznikl z národopisné skupiny Ondřejník soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda s vlastní cimbálovou muzikou. Svůj název si soubor zvolil podle kdysi slavných valašských vojvodů. Valašští vojvodové – někdejší vůdcové valachů a správci salaší - měli svá sídla na několika místech území Beskyd. Řídili se tzv.Valašským právem. Na tehdejším hukvaldském panství sídlili po 200 let valašští vojvodové z rodu Krpců a Žáčků v Kozlovicích (1565-1764). Bylo to v době, kdy na východní Moravu i do našeho kraje (lašsko-valašské pomezí) pronikala po karpatském oblouku valašská kolonizace se svým způsobem života, ale i kulturou - písněmi, tanci, zvyky, kroji a architekturou. V té době vznikaly po Beskydech četné salaše s valašskými loukami, kde se páslo tisíce ovcí dávajících obživu zdejším obyvatelům.

Valašský vojvodaKozlovice, „domovská obec souboru“, jsou malebná podhorská vesnice, ležící na úpatí Ondřejníků v moravských Beskydách.V současné době má asi 3000 obyvatel. Byla založena 8.září roku 1294. Nedaleko Kozlovic se rozkládají zříceniny hradu Hukvaldy (založen roku 1228, patří mezi největší na Moravě), v jehož podhradí vznikla počátkem 18. století stejnojmenná osada, v níž se narodil proslulý a geniální hudební skladatel Leoš Janáček (1854-1928). V nedaleké kozlovické hospodě U Harabiša črtal útržky, z nichž vznikly známé Lašské tance s původním názvem Valašské tance. Leoš Janáček zde zapisoval písně i tance u místních zpěváků a tanečníků, z nichž nejnadanější byli zpěvačka a harmonikářka Žofka Havlová z Kozlovic, ale také cimbalista František Klepáč z Kunčic pod Ondřejníkem, Matula z Pasek, Josef Křístek z Mniší...
Dalšími sběrateli lidových písní, kteří zapisovali v našem regionu a z jejichž zdrojů tak můžeme čerpat, byli František Sušil, František Bartoš, z mladšího období pak Antonín Pustka z Kunčic (1877-1960) a Vincenc Socha ze Lhotky pod Ondřejníkem (1903-1970). Zejména jeho odkaz - asi 1 500 písní a tanců je bohatou studnicí pro repertoár souboru Valašský vojvoda. Vincenc Socha zapisoval především u Anežky Šenkové z Měrkovic, manželů Kalusových, či Marie Tobolové a u mnoha dalších významných nositelů tradic z Kozlovic a okolí.

Valašský vojvodaBěhem své dosavadní existence soubor absolvoval nesčetné množství vystoupení na nejrůznějších slavnostech, okresních či krajských přehlídkách a koncertech po celé republice. K nejvýznamnějším patřil koncert v Praze na Žofíně v rámci oslav 100. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v r. 1995 či účinkování v pořadu Ó radost má, který byl součástí cyklu českého a moravského folklóru v rámci mezinárodního festivalu Pražské jaro 1997. Během roku se v naší republice koná nesčetné množství folklorních festivalů, některé z nich již s dlouholetou tradicí. Valašský vojvoda měl možnost vystoupit na mnohých z nich. K těm nejstarším patří festival v Dolní Lomné, Rožnovské slavnosti, k těm nejbližším Sochovy národopisné slavnosti ve Lhotce, k těm nejvýznamnějším a nejprestižnějším pak MFF Strážnice, kde v roce 2004 byl udělen titul laureát festivalu sólistce Petře Žáčkové a dívčímu pěveckému sboru za výjimečný vokální projev. Z dalších festivalu jmenujme MFF Strakonice, Šumperk, Karlovy Vary, F Scéna Brno, Folklor bez hranic a Třebovický koláč v Ostravě, Viktoriánské slavnosti v Chomutově, Babí léto ve Valašském Meziříčí, Pražský jarmark. Soubor je rovněž stálým účastníkem a spolupořadatelem mezinárodního festivalu adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění.

Svým projevem zaujali členové souboru posluchače a diváky v mnoha zemích Evropy: v bývalé NDR (1983), v Bulharsku (1984), v bývalé Jugoslávii (1985), v Holandsku na Salland festivalu ve městech Raalte a Enschede (1988), dále pak v Řecku (1992). V roce 1992 se soubor zúčastnil také 24.mezinárodního soutěžního folklorního festivalu Ziem Gorskich v Zakopaném v Polsku, kde získal zatím nejvýraznější mezinárodní ocenění :

    Stříbrná valaška v kategorii souborů umělecky ztvárněných - za pásmo " Jaro v Beskydech "
    Druhé místo v soutěži zbojnického tance " odzemek "
    Cena novinářů a publicistů
    Cena cimbálové muzice za hudební a pěvecký projev
    I.cena na I.mezinárodním folklorním festivalu v Brzesku
    Úspěšné natáčení pro rozhlas a televizi Warszawa a Krakow

Valašský vojvodaV roce 1993 byl soubor pozván na 4. Evropský týden do města porcelánu - Míšně v Německu. Organizátorem bylo Evropské kulturní centrum v Míšni pod záštitou Evropského parlamentu. Koncerty byly pořádány v rámci sbližování evropských národů v návaznosti na Maastrichtské dohody.
V roce 1994 byl soubor opět v Holandsku na festivalu ve Vierhoutenu.

V roce 1995 se soubor zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu (34. ročník) " Zlatý Karagoz " v Burse (Turecko), kde v konkurenci 10 souborů získal všeobecné uznání diváků i odborníků.

V roce 1996 získal soubor na mezinárodním festivalu Týden Beskydské kultury Žiwiec v Polsku cenu za vysoké etnografické a umělecké hodnoty předvedeného programu.

V roce 1998 se cimbálová muzika účastnila 26. mezinárodního festivalu v Montoire ve Francii a celý soubor pak Mezinárodního folklorního festivalu Des Pyrenes ve Španělsku.

V roce 1999 se soubor účastnil Mezinárodního folklorního festivalu v polském Myszkowě. Stal se také součástí významné státní, duchovní a kulturní akce předávání vánočního stromu Svatému otci ve Vatikánu.

V roce 2001 získal soubor na 33. mezinárodním soutěžním festivalu Ziem Gorskich v Zakopaném v Polsku bronzovou valašku za pásmo "Vojna a svatební veselí" a úspěšně natáčel pro rozhlas a televizi Warszawa a Krakow.

Valašský vojvodaVelmi bohatý na zahraniční výjezdy byl rok 2002. V lednu soubor reprezentoval ČR na 8. slovanském folklorním festivalu Koljada v městě Rovno na Ukrajině, kde získal ocenění odborné kritiky i diváků a stal se laureátem festivalu. V březnu soubor vystupoval v Maďarsku v Budapešti v rámci setkání států Visegrádské spolupráce a v květnu na 6. Evropském festivalu kultury v holandském Geleenu. V červenci soubor vyrazil v rámci Roku česko-francouzské spolupráce na Mezinárodní folklorní festival do Francie do městečka Gannat.

V roce 2004 se soubor účastnil Letního festivalu v Normandii, v oblasti Thuit-Signol.

V roce 2005 soubor reprezentoval Českou republiku na Českém národním dnu na Světové výstavě EXPO 2005 v japonské prefektuře Aichi, soubor dále během celého měsíčního turné absolvoval vystupení ve velkých městech Nara, Osaka, Tokio, Hamamatsu apod.

V lednu 2006 se soubor účastnil mezinárodního festivalu slovanských vánočních zvyků Koljada na Ukrajině. V červenci stejného roku soubor odjel také na mezinárodní folklorní festival pořádaný v malebné vesničce Pissouri a jejím okolí na jižním pobřeží ostrova Kypr.

V roce 2007 muzika souboru nejprve uskutečnila v srpnu pětidenní turné po východní části Polska, a pak se v září účastnila akce Dny Slovanského dědictví ve Varšavě.

Rok 2008 byl rovněž ve znamení výjezdů do Polska. Dne 17.5.2008 pořádalo České centrum ve Varšavě tzv. Český den a současně probíhala také tzv. Noc muzeí ve Varšavě. Soubor Valašský vojvoda, spolu s Tomášem Kočkem a skupinou Čechomor, měl možnost svými vystoupeními obohatit celý program. Koncem května se muzika souboru vydala na VII. Europejskie Nadbużańskie Spotkańie Folklorystyczne - Sokolow Podlaski. Celý soubor pak začátkem srpna reprezentoval ČR na festivalu - 45. Týden beskydské kultury (TKB). V konkurenci 15 zahraničních a 3 polských souborů obdržel Valašský vojvoda zvláštní ocenění odborné poroty v Zywci za „tradiční složení kapely a interpretaci hudby a zpěvu ve správném stylu“.

Na přelomu letních prázdnin 2009 soubor reprezentoval ČR na multižánrovém festivalu Jordan festival v Jordánsku. Během 11 dnů se soubor představil na 7 koncertech se dvěma 90 minutovými programy v pěti nějvětších městech - Ajloun (středověký islámský hrad), Zarqa (průmyslové město), Amman (hlavní město), Salt a Aquaba (přístav a letovisko u Rudého moře). Brzy po návratu z Jordánska se soubor ještě zúčastnil 18. ročníku mezinárodního festivalu CIOFF "INTERFOLK 2009" v polském Kolobrzegu u Baltického moře.

Zajímavým zpestřením činnosti souboru je dlouholetá spolupráce s médii, ať už s rozhlasem nebo s televizí. V Českém rozhlase Ostrava byly natočeny všechny nahrávky na dosud vydaná alba: CD Písně a tance z lašsko-valašského pomezí, Koleda je ve Vánoce a Slunečko vychodi. Poměrně bohatá byla také dosavadní spolupráce s Českou televizí. Natočeny byly pořady Zpívanky, Vonička z domova, Folklorika. Role komparzistů se členové souboru zhostili ve filmech Tajemný hrad v Karpatech (1981), Lev s Bílou hřívou (1986), Byla láska (2001) a v pohádce Dřevěná Marika (2000). Pod vedením režiséra Zdeňka Flídra se výrazně podíleli na natáčení hudebních dokumentů Hukvaldské studánky – Leoš Janáček a lidová píseň (1997) a Vítězslav Novák a lidová píseň (1999).

Velký ohlas má také tradiční Valašský bál, pořádaný každoročně třetí sobotu v lednu, kde se všichni společně baví při cimbálové muzice, a kromě bohatého programu jsou připraveny i speciality krajové kuchyně. K celoročnímu souborovému životu patří kromě vystoupení také další společné akce, např. zabíjačka, velikonoční obchůzky či vánoční koledování.

Hudebníci a tanečníci souboru vystupují se svým programem všude tam, kde mají rádi lidové tradice.

Soubor Valašský vojvoda byl nominován na cenu FOSKAR 2005 v kategorii "Soubor".