Diskografie umělce

Eridu

Tříčlenná art-rocková kapela:

Jan Krajník - kytara, zpěv

Mathias Hartmann - baskytara, zpěv

Robert Švehla - bicí

Analogový Manifest

Skupina ERIDU se chce vrátit ke kořenům a tvořit hudbu klasickým způsobem tak, jak vznikaly nahrávky Black Sabbath, Beatles, Pink Floyd, Led Zeppelin a dalších legendárních skupin. Odmítá digitální technologie a zavazuje se používat pouze klasické dobové nástroje a lampové zesilovače. Plánuje nahrávat do vícestopého magnetofonu, míchat na analogovém pultu a následně vylisovat gramofonovou desku. Proč?

Protože ty nejlepší bluesové a rockové nahrávky vznikaly tímto způsobem.

Od konce sedmdesátých let došlo v hudbě k několika radikálním změnám: začaly se používat tranzistorové zesilovače, posléze digitální simulace zvuku a nakonec nahrávání do harddisku. Postupně a nenápadně se změnila podstata hudby. Nová nahrávací technologie je schopna v oblasti zvuku vytvořit téměř cokoliv: rovnat rytmus, dolaďovat výšku tónu, jakkoliv stříhat, kopírovat, nekonečně vrstvit stopy, kontrolovat a doplňovat frekvenční spektrum, napodobovat jakékoliv zvuky. To vše je vhodné pro hudbu, kde chcete dosáhnout hodně čistého zvuku, například u klasiky, folku, popu. Dále tam, kde chcete dosáhnout co nejširšího zvukového spektra (metal) nebo tam, kde chcete využívat samply a různé umělé zvuky (techno, hip hop). Ale blues nebo rock?

Blues je prchavá nálada okamžiku a okamžik netrvá nikdy dlouho.

Pokud chcete nahrát blues nebo rock, jak ho definovaly skupiny začátku sedmdesátých let, je přesné digitální nahrávání doslova pohroma. Tento styl hudby totiž nepotřebuje ani čistotu nahrávky, ani široké zvukové spektrum, ani žádné samply. A nejen že je nepotřebuje, dokonce mu škodí. Spousta věcí v této hudbě je dílem náhody a právě v tom je její kouzlo. Blues je prchavá nálada okamžiku a okamžik netrvá nikdy dlouho. Jakmile začnete při nahrávání zírat do monitoru, už jste ztratili původní myšlenku a ani to nevíte. Nic není vzdálenější digitální technologii než nahodilost. V počítači musí být vše přesně definováno. Vše musí být slyšet. To je jeden z mýtů moderního nahrávání. Ale pro požitek z hudby nepotřebujete slyšet vše. Posloucháte hudbu jako celek.

I Cesta je Cíl

Nelze vyloučit, že i v počítači je možno vytvořit dobrou bluesovou nebo rockovou nahrávku. Ale za prvé budete potřebovat hodně šikovného technika, spoustu peněz a času a za druhé nejde jen o výsledek. Stará zenová moudrost praví, že i Cesta je Cíl. Většina rockových kytaristů si zakládá na tom, že hraje na tradiční Fendery, Gibsony, Marshally a nikdy by se jich nevzdali, ale když jde o nahrávání, náhle ustoupí a nechají se nahrát do počítače. Lidé pěstují mnoho aktivit, které už byly technologicky překonány, a přesto se jich asi nikdy nevzdají: jezdí na koni, přestože je to jednodušší autem, malují portréty, přestože je přesnější fotit, loví ryby a zvěř, přestože si je mohou koupit atd. Pokud chcete stvořit rockovou nahrávku, měli byste si vybrat, kterou cestou cestou jít. Ta tradiční vede z hlavy do nástroje, z nástroje do zesilovače, ze zesilovače do reproduktoru, z reproduktoru do mikrofonu a z mikrofonu do magnetofonu. Tím je dílo hotovo. Bude-li pak transportováno na další pásek, na vinylovou desku, na CD nebo flashdisk je další věc, ale nemění to už podstatu vaší práce.

Studií, která jsou schopna pracovat s vícestopým magnetofonem a analogovým mixážním pultem, už mnoho nezbývá. Dveře se pomalu zavírají. Zavírají je nahrávací studia i sami hudebníci. Z pohodlnosti, z ekonomických důvodů, z nevědomosti. Věříme, že tak jako ze světa nezmizela gramofonová deska, zůstane dostupná i tato technologie. Kromě vinylové desky a koncertů bude skupina ERIDU svoji hudbu publikovat také v digitální podobě na internetových serverech, ale pouze jako ukázku. Kompletní nahrávka bude dostupná pouze na gramofonové desce. Digitální verzi nahrávky nebude skupina podporovat, ani jí nebude bránit. Bude ji brát pouze jako propagační materiál.

Jablonec nad Nisou 27.2.2013