Jiří Mazánek

do více oddílů a vychovává nynější známé učitele jógy i obdobných duchovních směrů (Mirek Kašpar, Lída Chrášťanská a další). Obdobně tomu bylo v jeho rodném městě Pardubicích, kde působí např. Stanislav Pitra nebo Ladislav Lebeda.

Po VZS se stěhuje do Prahy, kde se začíná intenzivně věnovat hudbě. Již v 17 letech u něj po cvičení meditací nastává velký zlom v tom, co interpretuje především svou hrou na kytaru a zpěvem. Později byl členem sdružení Šafrán, z jehož folkového pojetí se svými dlouhými nezařaditelnými improvizacemi sice vymykal, ale díky Jaroslavu Hutkovi se zúčastňuje některých jeho vystoupení s Vladimírem Mertou, Vlastou Třešňákem, Petrem Lutkou, Dášou Voňkovou - Andrtovou a dalšími. Během té doby ho již zajímají duchovní aspekty a působení hudby, především indické. Pořádá soukromé, vícehodinové koncerty pro přátele, hlavně v bytě Jana Havelky a dále na víkendových soustředěních jógy, která začíná vést. Tehdy se též u nás objevují první členové Hnutí Haré Kršna ze zahraničí a jejich využití manter ho zpočátku též zaujme. Časem však mu nevyhovuje příliš jednoznačná a netolerantní filosofie.

Na konci roku 1978 vytváří s Vlastimilem Markem pro Jazzové dny a následující dva roky jednu z nejstabilnějších formací skupiny Amalgam. Přivádí s sebou též svého přítele, houslistu Milana Valentu. V tomto složení se uskutečnilo více zajímavých koncertů a dokonce komponovaný pořad na verše Rabíndranátha Thákura. Všechny byly zaznamenány díky výbornému zvukařovi a příteli Jiřímu Munzarovi. Některé tyto nahrávky nyní lze získat na MC od vydavatelství Black point.

Když Vlastimil Marek odjel do Japonska, vznikla skupina Relaxace, v níž nachází své doživotní přátele Karla Babuljaka, Vlastislava Matouška, případně později Miloše Valentu. S nimi prožil a prožívá stále nádherné koncerty a společné chvíle. Skupina zatím uskutečnila větší množství nahrávek (viz diskografie). Dočasně v ní též působili flétnista Vladimír Lohnickij a houslisté Jan Marek, Miloš Valenta a Aleš Březina.

Jiřího Mazánka stále více zajímají mantry a náda jóga. V roce 1981 vydává díky Janu Havelkovi svou první dlouhohrající desku (pásek) Píseň mého srdce v nákladu devíti kusů pouze pro přátele.

Zároveň s Relaxací vytváří seskupení s folkařem Milanem Valentou, v jejichž pořadu Nalézání sebe promlouvají a hrají každý za sebe. Během té doby se prohlubují jeho hudební i mystické zkušenosti. To ho vede v roce 1989 k návštěvě Indie, kde se 3 měsíce učí zpívat v chrámu a soukromé škole a zároveň hrát na vínu. V té době je mu již jasné, že nebude interpretem indické hudby, ale bude silně využívat jejích aspektů a hudebních nástrojů. Proto již v roce 1991 zve indického mistra hry na sitár Rúpa (Roopa) Vermu žáka Alí Akbara Chána (Khana) a Raviho Šankara, začíná s ním pořádat semináře a koncerty a sbírat zkušenosti hry na sitár. Ještě před tím stíhá natočit CD a MC s vynikajicím indickým flétnistou Raghunáthem Sethem.

Zájem o další možnosti působení zvuku vede v roce 1994 k založení skupiny Extatic Trans Music s virtuózním houslistou Slávkem Formanem a Milošem Valentou (ten hraje na středověké housle – fidulu, protože mezitím působí v souborech staré hudby).

Stará hudba dává Jiřího Mazánka dohromady též s dirigentem a sbormistrem Igorem Angelovem, s nímž zatím natočil čtyři CD středověké hudby; zatím byla vydána pouze dvě. Jejich zájem o alikvotní zpěv vede v roce 1996 k založení souboru Alikvotní 4 ("čtyřka"), který v delších skladbách využívá prvků prakřesťanských (aramejský otčenáš, Kyrie eleison) ve spojení s alikvotním východním zpěvem k silnému působení na mysl. To je ostatně námětem všech sólových alb Jiřího Mazánka (Meditace pro sedm, The Rite Of Spring, Šánti déví atd.) a jeho seminářů a táborů jógy. Tam využívá též svých zkušeností súfí tanců a tanců universálního míru, které studoval v SRN.

V roce 1990 zakládá v rámci Sdružení učitelů jógy Středisko vnitřního sebeuskutečnění Pražská prajága a seskupují se kolem něj jedni z nejtolerantnějších učitelů jógy v ČR. Stejně pojmenovává i své vydavatelství, v němž vyšlo několik hlubokých filosofických děl z oblasti jógy a v roce 1991 začal vycházet Dotek, měsíčník duchovních aktivit. V něm se dařilo shromažďovat informace o veškerém duchovním dění v ČR, pokud měly skupiny zájem o publikování. Vedle článků byly v časopise pravidelně recenze z oblasti etnické, duchovní i staré hudby. Aby Jiří Mazánek postihl více aspektů této náročné hudby, vytvořil si vlastní dvě stupnice do 10 lotosů na hodnocení a začal také jezdit po ČR s poslechovým pořadem Hlas ticha. V něm seznamuje posluchače s hloubkou veškeré této hudby, protože jinak by se k nim nedostala. Z těchto důvodů se zásadně podílel nejen interpretačně, ale též organizačně na festivalu Hudba k tichu ve Frýdku-Místku.

V současné době vede kursy jógy zaměřené na náda jógu, mantra jógu, tantra jógu a meditace.
Source: https://www.jirimazanek.cz/jiri-mazanek