Diskografie umělce

Jiří Mazánek

Jiří Mazánek se narodil v Pardubicích, kde vystudoval gymnasium a VŠCHT. Od 12 let hraje na kytaru, od 16 let začíná cvičit jógu. Jeho prvním učitelem jógy byl Otakar Vojkůvka z Brna. Ten ho brzy seznámil s některými základními díly indické filosofie v překladech a orientoval ho především na svámího Šivánandu, Rámakršnu a křesťanství. Velkou změnou v životě pro něj ovšem bylo setkání se s knihou Autobiografie jógína od Paramahansa Jógánandy. To ho zaměřuje především na bhakti jógu a tedy hledání lásky v sobě i ve všech kolem. Později se stává na krátký čas též žákem svámího Mahéšvaránandy, ale uspokojuje ho spíše vlastní práce na sobě nebo menší skupiny, které kolem sebe vytváří. Během vojenské základní služby v Českých Budějovicích je donucen založit tam oddíl jógy, který se potom rozrůstá do více oddílů a vychovává nynější známé učitele jógy i obdobných duchovních směrů (Mirek Kašpar, Lída Chrášťanská a další). Obdobně tomu bylo v jeho rodném městě Pardubicích, kde působí např. Stanislav Pitra nebo Ladislav Lebeda.

Po VZS se stěhuje do Prahy, kde se začíná intenzivně věnovat hudbě. Již v 17 letech u něj po cvičení meditací nastává velký zlom v tom, co interpretuje především svou hrou na kytaru a zpěvem. Později byl členem sdružení Šafrán, z jehož folkového pojetí se svými dlouhými nezařaditelnými improvizacemi sice vymykal, ale díky Jaroslavu Hutkovi se zúčastňuje některých jeho vystoupení s Vladimírem Mertou, Vlastou Třešňákem, Petrem Lutkou, Dášou Voňkovou - Andrtovou a dalšími. Během té doby ho již zajímají duchovní aspekty a působení hudby, především indické. Pořádá soukromé, vícehodinové koncerty pro přátele, hlavně v bytě Jana Havelky a dále na víkendových soustředěních jógy, která začíná vést. Tehdy se též u nás objevují první členové Hnutí Haré Kršna ze zahraničí a jejich využití manter ho zpočátku též zaujme. Časem však mu nevyhovuje příliš jednoznačná a netolerantní filosofie.

Na konci roku 1978 vytváří s Vlastimilem Markem pro Jazzové dny a následující dva roky jednu z nejstabilnějších formací skupiny Amalgam. Přivádí s sebou též svého přítele, houslistu Milana Valentu. V tomto složení se uskutečnilo více zajímavých koncertů a dokonce komponovaný pořad na verše Rabíndranátha Thákura. Všechny byly zaznamenány díky výbornému zvukařovi a příteli Jiřímu Munzarovi. Některé tyto nahrávky nyní lze získat na MC od vydavatelství Black point.

Když Vlastimil Marek odjel do Japonska, vznikla skupina Relaxace, v níž nachází své doživotní přátele Karla Babuljaka, Vlastislava Matouška, případně později Miloše Valentu. S nimi prožil a prožívá stále nádherné koncerty a společné chvíle. Skupina zatím uskutečnila větší množství nahrávek (viz diskografie). Dočasně v ní též působili flétnista Vladimír Lohnickij a houslisté Jan Marek, Miloš Valenta a Aleš Březina.

Jiřího Mazánka stále více zajímají mantry a náda jóga. V roce 1981 vydává díky Janu Havelkovi svou první dlouhohrající desku (pásek) Píseň mého srdce v nákladu devíti kusů pouze pro přátele.

Zároveň s Relaxací vytváří seskupení s folkařem Milanem Valentou, v jejichž pořadu Nalézání sebe promlouvají a hrají každý za sebe. Během té doby se prohlubují jeho hudební i mystické zkušenosti. To ho vede v roce 1989 k návštěvě Indie, kde se 3 měsíce učí zpívat v chrámu a soukromé škole a zároveň hrát na vínu. V té době je mu již jasné, že nebude interpretem indické hudby, ale bude silně využívat jejích aspektů a hudebních nástrojů. Proto již v roce 1991 zve indického mistra hry na sitár Rúpa (Roopa) Vermu žáka Alí Akbara Chána (Khana) a Raviho Šankara, začíná s ním pořádat semináře a koncerty a sbírat zkušenosti hry na sitár. Ještě před tím stíhá natočit CD a MC s vynikajicím indickým flétnistou Raghunáthem Sethem.

Zájem o další možnosti působení zvuku vede v roce 1994 k založení skupiny Extatic Trans Music s virtuózním houslistou Slávkem Formanem a Milošem Valentou (ten hraje na středověké housle – fidulu, protože mezitím působí v souborech staré hudby).

Stará hudba dává Jiřího Mazánka dohromady též s dirigentem a sbormistrem Igorem Angelovem, s nímž zatím natočil čtyři CD středověké hudby; zatím byla vydána pouze dvě. Jejich zájem o alikvotní zpěv vede v roce 1996 k založení souboru Alikvotní 4 ("čtyřka"), který v delších skladbách využívá prvků prakřesťanských (aramejský otčenáš, Kyrie eleison) ve spojení s alikvotním východním zpěvem k silnému působení na mysl. To je ostatně námětem všech sólových alb Jiřího Mazánka (Meditace pro sedm, The Rite Of Spring, Šánti déví atd.) a jeho seminářů a táborů jógy. Tam využívá též svých zkušeností súfí tanců a tanců universálního míru, které studoval v SRN.

V roce 1990 zakládá v rámci Sdružení učitelů jógy Středisko vnitřního sebeuskutečnění Pražská prajága a seskupují se kolem něj jedni z nejtolerantnějších učitelů jógy v ČR. Stejně pojmenovává i své vydavatelství, v němž vyšlo několik hlubokých filosofických děl z oblasti jógy a v roce 1991 začal vycházet Dotek, měsíčník duchovních aktivit. V něm se dařilo shromažďovat informace o veškerém duchovním dění v ČR, pokud měly skupiny zájem o publikování. Vedle článků byly v časopise pravidelně recenze z oblasti etnické, duchovní i staré hudby. Aby Jiří Mazánek postihl více aspektů této náročné hudby, vytvořil si vlastní dvě stupnice do 10 lotosů na hodnocení a začal také jezdit po ČR s poslechovým pořadem Hlas ticha. V něm seznamuje posluchače s hloubkou veškeré této hudby, protože jinak by se k nim nedostala. Z těchto důvodů se zásadně podílel nejen interpretačně, ale též organizačně na festivalu Hudba k tichu ve Frýdku-Místku.

V současné době vede kursy jógy zaměřené na náda jógu, mantra jógu, tantra jógu a meditace.
Source: https://www.jirimazanek.cz/jiri-mazanek